Jak v mrákotách se na oprátce zmítá
ta doba, v níž jsi ráčil zrát,
snad z poutačů čteš nápis "Dolce Vita",
ten slogan smí však sladce lhát.
Do závitů všech správných šroubů
šelma rez ťal drápem svým,
tak doba současná se vymkla z kloubů,
zmítaná snad šílenstvím.
Před agresí, před svévolí
se utíkáme k Disneylandům
a hnáni dál jsme v soukolí
všech možných úletů a trendů.
Že tenhle dřel a zisky tamten sklízí,
to v soukromí tě může štvát,
věk šílený však byl už za Shakespeara,
dnes je víc jen klauniád.
Boj s agresí, se svévolí
je víceméně beznadějný,
ať s ďáblem Bůh v něm zápolí,
je portrét lidstva stále stejný :
Ti dříve vzpřímení před úplatou se sklánějí a lámou
a úcta k zásadám i principům je stále prázdnou slámou,
ti dříve vzpřímení před úplatou se sklánějí a lámou.
Tak přijmi s důvěrou i s nadhledem tu pravdu dávno známou,
že dříve vzpřímení před úplatou se sklánějí a lámou.
Už málem hlásají, že svědomí je pouhopouhý žvást,
snad došli k závěrům, že smí se páchat vraždy, lhát i krást.