Píšu pastelkou,
že tě láskou převelkou
mám rád,
píšu písátkem
a chci řádek za řádkem
dál ti psát.
Píšu násadkou,
ať má tvůj tep pod látkou
proč bít,
píšu malíkem,
že tvým zlatým slavíkem
chtěl bych být.
Zafixuj si nastokrát
to, co smím ti fixem psát,
že čas neztrácím,
píšu písmem tiskacím
na plakát:
mám tě rád.
Že jsem troufalcem,
píšu: chci mít pod palcem
tvou dlaň.
Píšu po římsách,
že bych rád si, prosím, sáh
na tvou tkáň.
Snad bych psal i poslepu
na zdi škol a výčepů,
beton bych to zvlád
popsat beton autosrád
tímhle svým:
mám tě rád.
Přes tvůj nezájem
píšu na déšť nad krajem
já dál,
na tác pod šálkem
píšu, že jsem pisálkem
rád se stal.
A že tvůj už navždy jsem,
potvrdím i podpisem.
Myšlenkou jak hrom
popsal bych i Matterhorn:
mám tě rád
- Jirka Korn.